AvA.blink-182.cz Plus44.blink-182.cz Box Car Racer Praha 2012 FaceBook AvA-Plus44.com & blink-182.cz Distro.cz Odkazy
Nick:
Heslo:

Registrace
Zapomenuté heslo
Registrováno 251 Blinkáčů
.:Anketa:.
Budete i nadále poslouchat Angels & Airwaves?
  Tom u mě tak klesnul, že ne! (26)
 
  Tom mě sice naštval, ale budu. (195)
 
  Nejdřív to musím vstřebat a pak uvidím. (27)
 
  Rozhodně ano! (125)
 
  Ne, nikdy jsem je neposlouchal. (169)
 


Celkem hlasovalo: 542
(archiv)
.:Vzkazy:.
\r\n
.:Komentáře:.
 » (Redakce, 7.11.16)

 » viete mi povedat, ci tie
jeho knihy budu ...
(valter, 6.11.16)


 » (Důša, 6.11.16)

 » (LIBas, 21.8.16)

 » Album California je
naslapena,pro me za ...
(papuc, 28.6.16)


.:FaceBook:.
.:Počítadlo:.
Přidej se k nám na FaceBooku! Přispěj nám na provoz webu Změň si vzhled blink-182.cz
26.11.2007 v 16:49 (cross), 6037x přečteno
Angels & Airwaves(dále jen AVA) jsou dosti aktivní kapelou. Svůj debut ,,We don’t need to whisper‘‘ uvedli do hudebních obchodů zhruba před rokem a půl a už tu máme novou placku. Před samotným hodnocením nového alba se vrátím k minulé desce.

Tom Delonge, jehož prakticky celá hudební kariéra se doposud točila jen kolem punk rocku obrátil o 180 stupňů. Mnozí jeho fanoušci (a fanoušci blink-182) cítili velké zklamání, jiní zase nešetřili chválou. Vysoké prodejnosti desky však bránilo hned několik věcí. Za prvé, předstih s jakým unikla celá na internet, za druhé, obrovský ,,hype‘‘ který jejímu vydání předcházel a který desku prezentoval jako mezník v dějinách populární hudby, a konečně také vztek fanoušků nad rozpadem blink-182. Zajisté zde bylo i plno dalších důvodů, jejichž výčet by tu v recenzi ale jen zabíral místo. Objektivně ale musí i ten nejzarytější ,,anti-AVák‘‘ uznat, že na to, že se jednalo o první album kapely, jejíž členové doposud neměli s tímto druhem hudby co do činění, se jednalo o úctyhodný výkon. Od té doby však uplynul už nějaký ten rok a půl a máme tu desku druhou a ta dopadla jak?

Skoro se zdá, jakoby se historie opakovala. Další povyk, tentokrát především na téma revoluce na internetu, změně celého vnímání světa a bla bla bla. To vše opět ještě podpořené pár hodně povedenými trailery na stránkách kapely a co čert nechtěl deska nám zase zdrhla na internet jaksi dřív, než to bývá obvyklé. Nebylo to sice v tak drastickém ,,předtermínu‘‘ jako u WDNTW ale stejně. A teď už ale opravdu k tomu, jak nám to celé zní, jak se to poslouchá a jak nám to všem změní náš pohled na život (omlouvám se, slibuji že už nebudu rýpat). O stylu, jakým se bude I-Empire ubírat napověděl už první singl Everything’s Magic. Každého kdo slyšel první vteřiny alba Take off Your Pants and Jacket od blink okamžitě praští do uší podobnost úvodní kytary s písní Anthem Part two. Protože však celý singl zní úplně ale úplně jinak, jde spíš o takové mrknutí směrem k fanouškům blink. Celý singl nám servíruje slušnou porci elektroniky, optimistický text, melodické linky a charakteristický hlas ,,andělského‘‘ frontmana – o tomhle je vlastně celá I-Empire. To ale rozhodně neznamená, že songy jsou si podobné – to rozhodně ne a je to jedním z největších kladů celé desky. Tak například mezi příznivci AVA oblíbená Secret Crowds je po zvukové stránce sice jakousi ,,The War‘‘ z předchozího alba – jsou v ní nejtvrdší kytary - ovšem celkově je to o něčem jiném. Právě zde rozvádí Tom hlavní myšlenku I-Empire, totiž touhu po vlastním impériu – takovém světě jaký by si přál, aby byl. Výraznost kytarových linek si mimochodem přímo říká o ohnivé efekty při živých vystoupeních. Již tady se ale mohu zmínit o nedostatku, který mi na I-Empire vadí. Songy jsou sice hodně chytlavé už na první poslech, ale chybí jim jakási výraznější změna – sklouzávají tak do opakování refrénu s maximálně jen trochu upravenou melodií nebo DeLongovo ,,jódlováním‘‘. Secret Crowds si sice zrovna vysloveně říká o zpívání opakujícího refrénu publikem při živých vystoupeních, ale taková např. Call to Arms nebo Rite of Spring by si zasloužily důstojnější závěr. První jmenovaná působila v trailerech jako zjevení, ale mě osobně trochu zklamala právě jednotvárností. Druhá, Rite of Spring, kde Delonge vypráví o svém životě, mj. o blink (další mrk-mrk na fanoušky) je zase skvělý příklad toho, jak může správně trefený text vytáhnout průměrně znějící píseň mezi vrcholy alba. Pro mě je úplnou špičkou Sirens, song nesoucí se v klidnějším tempu, s tak kouzelně znějícími vokály, až člověk skoro zapomene, že na koncertech bude patrně tento klenot znít jako vřískání kočky v mixéru. Snad si chlapi dají více záležet na ozvučení a na zpěvu. I-Empire má ale i pomalé písně. Je jí ,,trojka‘‘ Breathe a ,,devítka‘‘ Lifeline. Breathe bude, pokud internetová šeptanda nelže, nejspíš druhým singlem I-Empire. Na můj vkus se jedná až o příliš velký ,,slaďák‘‘ s opakováním ,,Ájlavjůčka‘‘ v refrénu. Přesto se v tomto případě nedá hovořit o přímočarosti a píseň je zajímavá až do samého konce. Navíc je možná nejatmosferičtějším počinem celého alba. Druhá jmenovaná – Lifeline – vás na první poslech asi nejvíce zarazí tenoulilililiničkým hláskem, co se ozve v refrénu. AVA prostě má evidentně stále čím překvapovat, ať se vám hláseček líbí nebo ne. Ale jen o tom Lifeline samozřejmě není. Naopak – elektronické efekty tady parádně doplňují příjemně znějící kytary a perfektně posazené vokály. Když už jsme u té elektroniky – Love like Rockets jí má taky požehnaně. Není mi jasné jak to hodlá nováček v kapele – klávesista/basák Matt Watcher všechno stíhat, protože jak basa tak klávesy jsou zde natolik výrazné, že po jejich odstranění by tahle hodně chytlavá píseň působila ,ehm, dosti vykastrovaným dojmem. Každý fanoušek AVA již patrně slyšel starší píseň Star of Bethlem/True Love. Když jí kapela vydala jen jako Star of Bethlem vzbudila mezi svými příznivci celkem solidní vlnu nevole jejím dlouhým a značně ,,disko-pozitvním‘‘ intrem. Kapela udělala asi to nejlepší co udělat mohla – zařadila jen lehce upravenou píseň na album a intro oddělila od vlastní skladby. I tak mě ale přítomnost de facto dvou ryze elektronických skladeb na albu s třináct songy moc nepotěšila. Můžu znít jako rejpal Rejpalous, vždyť přece třináct dlouhých skladeb je dost, ale…třináctá je živá verze hitu z minulého alba It Hurts (bonus, potěší, děkujem). Jumping Rooftops je ani ne minutu dlouhá elektronická záležitost, a Star of Bethelm a True Love jsme přece slyšeli už dávno. Takže vlastně je písní devět. A tou poslední(vlastně předposlední) je Heaven. Jestli mi ,,anthemovské‘‘ kytarové linky u Everything’s Magic nevadily, tak Heaven mě namíchla. Po hudební stránce se jedná o kopii rok a půl staré The Adventure a Valkyrie Missle. Ti, kteří jsou alespoň trochu obeznámeni s tvorbou U2, navíc rozpoznají jasnou podobnost s písní Where the Streets Have No Name, skladbou, kterou mimochodem jestli mi paměť dobře slouží, Delonge označil jako jednu z těch, jež ho ovlivnili v životě nejvíce. To, že si byli chlapi podobností s jejich předcházejícími skladbami vědomi od začátku, dokazuje konečně i samotná Valkyrie Missle, kterou ve skladbě uslyšíte na jejím konci. Což je sice chvályhodné ,,doznání‘‘, ale přece jen by mi Heaven spíš seděla jako jakýsi bonus. Při ne zrovna vysokém počtu písniček jaksi tak trochu zabírá místo novým počinům kapely. Tím se ale dostávám k jednomu důležitému faktu, který by si měli uvědomit ti fanoušci, kteří rádi mlsají/sosají z internetu. On by totiž tenhle menší počet písní zdaleka tolik nevadil, pokud by se fanoušci již nenamlsali z uniklého Promo CD plus záznamu z koncertu předcházejícího vydání vlastního alba. Jak by na vás asi celá deska působila, kdybyste slyšeli Sirens, Everything’s Magic, Breath, Love Like Rockets a také True Love až v CD kvalitě poprvé a hlavně NAJEDNOU? Za to, že fanoušci naposlouchali většinu písní předem, AVA nemůže(resp. výjimkou je True Love). Uvědomíme-li si toto a budeme spravedlivý, tak nezbývá než zatleskat, byť některým písním by prospělo, trochu je rozvést. Sice doteď netuším proč se jmenují Rite of Spring, Love like Rockets nebo Call to Arms tak jak se jmenují, ale to na čem ve výsledku opravdu záleží je samotný zvuk alba – a ten je vynikající.

Hodnocení: 8/10 Autor: Jagup





Komentářů: 0 | RSS |




K tomuto článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

Jméno (přezdívka): 
Titulek: 

[Ochrana proti spamu]
Co je zítra za den? (bez diakritiky): 

(Dnes je sobota/sobota)

    

Design: cross, POET | Kód: phpRS | Všechna práva vyhrazena. © 2006-2013 | Přihlásit se