AvA.blink-182.cz Plus44.blink-182.cz Box Car Racer Praha 2012 FaceBook AvA-Plus44.com & blink-182.cz Distro.cz Odkazy
Nick:
Heslo:

Registrace
Zapomenuté heslo
Registrováno 251 Blinkáčů
.:Anketa:.
Budete i nadále poslouchat Angels & Airwaves?
  Tom u mě tak klesnul, že ne! (26)
 
  Tom mě sice naštval, ale budu. (194)
 
  Nejdřív to musím vstřebat a pak uvidím. (27)
 
  Rozhodně ano! (122)
 
  Ne, nikdy jsem je neposlouchal. (167)
 


Celkem hlasovalo: 536
(archiv)
.:Vzkazy:.
\r\n
.:Komentáře:.
 » (Redakce, 7.11.16)

 » viete mi povedat, ci tie
jeho knihy budu ...
(valter, 6.11.16)


 » (Důša, 6.11.16)

 » (LIBas, 21.8.16)

 » Album California je
naslapena,pro me za ...
(papuc, 28.6.16)


.:FaceBook:.
.:Počítadlo:.
Přidej se k nám na FaceBooku! Přispěj nám na provoz webu Změň si vzhled blink-182.cz
18.01.2012 v 12:25 (awesomness), 6372x přečteno
Je tu další, tentokráte jubulejní, desátý díl našeho seriálu příhod jedné malé kapely, která byla jen krůček od toho, stát se velkou. Nový díl nás zavede na konec roku 1996, všechny písničky na novou desku byly hotové, zbývalo je jen nahrát. Maličkost, chtělo by se říct. Sami uvidíte kolik problémů a překážek se blink postavilo do cesty. 

Po příchodu do studia ke konci roku 1996, byli blink nadšení jako parta školaček při příjezdu univerzitních šampionů ve fotbale.  Ačkoli už předtím nahráli dvě demo kazety a dokonce jedno celé album, bylo to poprvé, co strávili ve studiu víc než týden. Tentokrát měli možnosti a hlavně peníze na to, aby nahráli album podle svých představ.

Dude rach byl nahráván za šedivé a ponuré zimy ve studiu Big Fish, v Rancho Santa fe.  Jednalo se o přestavěný hostinec s velkým pozemkem okolo.

Mark: ‚ Nálada během celého nahrávání Dude Ranch byla taková ponurá, stejně jako počasí venku. Prostě všechno bylo pod jedním velkým mrakem. ‚

Cesta ke studiu byla úzká a klikatá, kolem starých dřevěných staveb a farem. (Mark vždycky upozorňoval na policajty, protože tam jednou dostal pokutu). Naneštěstí se tahle oblast stále vzpamatovávala z ničivých požárů, ty zpustošily tuhle krajinu jen o několik měsíců dříve. Velká, široká černá stopa popele se šinula jen několik metrů od studia, nechybělo moc a Big Fish by shořel do základů. Samozřejmě co bylo tragédií pro místní majitelé nemovitostí, bylo pouze inspirací pro Markovy a Tomovy vtipy.

Během přestávek v nahrávání si rádi hráli s Makovou novou videokamerou. Depresivní prostředí jim posloužilo jako kulisy pro jejich vlastní katastrofické snímky. Příklad jednoho takového je vidět na začátku dokumentu blink-182’s Uretha Chronicles. Tom je vypravěčem přírodovědného filmu, Mark jen v trenýrkách hraje rozzuřenou přírodu a ničí vše kolem, během čehož se opakovaně plácá po zadku. Nevím čí chybou, ale film nikdy nebyl nominován na Oscara.

Jenže natáčení uměleckých bijáků nebylo to hlavní, proč blink ve studiu byli. Taky stíhali hrát Mah Jong na počítači nebo číst materiály z mnohých polic po celém domě – Playboye, kterých nalezli úctyhodnou sbírku.

Mark: ‚Vážně, tenhle chlap měl každičkou kopii Playboye asi tak od roku 1955 do současnosti.‘

Navíc by se v tomto článku taky mělo zmínit album, které nahrávali. Očekávání byla velká, tahle druhá deska blink-182 mělo znít tak dobře, jak je to jen možné. Vždyť od vydání  prvního alba Cheshire Cat uplynuly celé dva roky.

Ještě dřív než zamířili do  Big Fish, zamluvili si nějaký čas  ve studiu v Escondidu (California). Tam pilovali nové písničky pro album. Všechny byly napsané během posledních let v obýváku Tomovy mamky, ve skladu, kde Tom pracoval a na dalších náhodných místech.

Tom: ‚Pamatuju si na většinu těch songů, seděl jsem v obýváku a psal, každopádně, každá tahle písnička byla psaná o určité holce nebo vzpomínce na ni.‘

Mark a Tom byli nadšení z tvorby nové desky a nové nápady se jen valily. Tom byl v té době nechvalně známý tím, že s sebou všude tahal akustickou kytaru.

Mark zkoušel podobný systém, kytarovou linku pro Dammit, který se později stal jejich prvním opravdu velkým hitem, vymyslel při hraní na kytaru bez dvou strun. Mark vynechával při hraní chybějící struny a tak vytvořil jeden z nejznámějších rifů blink-182.

Vedle nového materiálu se na albu měly objevit také dvě písně ze starších nahrávek, které nebyly dost dobře dostupné. Lemmings byla k sehnání jen na sedmipalcovce. Druhá, Degenerate pocházela dokonce z prvního kazetového dema, příběh o klukovi, krávě a noci strávené ve vězení je pořád dokázal rozesmát, blink chtěli rozesmát co nejvíc lidí po celém světě a zařadili song na desku.

Mark: ‚Nikdy jsme se nedokázali moc dlouho brát vážně. Vždycky jsme zkoušeli Marka(Trombina) přimět blbnout s námi, jenže jeho to nikdy nezajímalo. Přiběhli jsme nazí do místnosti a on tam jen tak seděl, asi mu nepřipadlo jako dobrý nápad. Jenže to nás motivovali, abychom to zkusili příště ještě razantnější cestou.

Lepší, aby se lidi smáli s blink, než aby se smáli jim samotným.

Po čase stráveném cvičením písniček byl čas vzít je do studia a profesionálně nahrát desku. Blink milovali práci, kterou odvedl s Jimmy Eat World. Věděli taky, že se jedná o bývalého bubeníka Drive LIke Jehu. Mark tedy rozuměl tomu, co hudebníci při nahrávání potřebují, věděl i kdy se jim do práce nemá míchat. Miloval svou práci a bral ji velice vážně, až moc dalo by se říct. Tom s Markem se ho zoufale snažili rozesmát po celou dobu nahrávání.

Snažili se fakt usilovně, ale nikdy se jim nepovedlo vykouzlit na jeho tváři ani náznak úsměvu. Byl celkem v pohodě, ale hodně potichu, prostě takový svůj a trochu uzavřený člověk, řekli o něm později blink. Namluvil toho opravdu velmi málo, většinou se to omezilo na frázi: ‚Dobře, zkusíme to znovu..‘

Tom: ‚ Bylo tam fakt hodně srandy, ale taky jsme ve studiu trávili deset nebo dvanáct hodin denně, dělali věci znova a znova než byly přesně tak, jak být měly. Obzvlášť moje vokály nám zabraly nejvíc času. Neumím zpívat. Konečný výsledek se mi líbí, jenže je za tím jeden celý děn, kdy jsem zpíval jen jednu sloku tak, aby zněla právě tak, jak zní. Vážně mě to sralo, nebylo daleko k tomu, abych začal štípat kytary na třísky.

Tom nebyl jediným členem kapely, kterého během nahrávání potkaly nějaké nepříjemnosti. Jen chvíli před příchodem do studia si Scott rozdrtil obě paty. Strávil několik týdnů na vozíčku, nemohl se postavit celou vahou na nohy. Pro několik koncertů si blink půjčili náhradu Bookse Wackermana. Nikdo z kapely však nechtěl, aby album nahrával někdo jiný než Scott.

Blink se snažili ze všech sil nahrávání pozdržet, aby se Scott mohl uzdravit. Dokázali to nakonec tak na půl, na nahrávání přišel bubeník blink-182 po svých, i když ho musely podpírat berle. Každopádně se zotavil do takové míry, aby mohl nahrát bicí na Dude Ranch. První opravdové album BLINK 182!!

Mark měl, podobně jako Tom, také problémy s nahráváním některých vokálů. Udělal totiž jednu zásadní chybu, napsal si písničku mimo svůj rozsah, jmenovala se Dammit – a sakra.

 

Tenhle fakt ho vystavil velkému tlaku, musel song nazpívat stůj co stůj. Pusťte si Dammit a možná si všimnete toho, že Markův hlas zní chraplavěji než na jiných nahrávkách, tohle je výsledkem mnoha hodin zkoušení a nahrávání, aby tenhle hit zněl tak, jak si ho chudák sám Mark napsal.

Nakonec se vše zdařilo a blink si mohli dát pauzu, v plánu byl vánoční koncert spolu s Vandals. Po krátké pauze se vrátili do studia, kde bylo za potřebí ještě nahrát pár Markových vokálů.

Vánoční show byla skvělá, vše se pokazilo až při jedné z posledních písní setlistu. Markovi najednou začal přeskakovat hlas a za nedlouho jej ztratil úplně. Tom si toho hned všimnul a převzal zbytek částí písniček, kde měl Mark zpívat. Vše se však stalo příliš pozdě. Mark nemohl ani mluvit, natož zpívat. Týdny zpívání ve studiu, kouření, vynechání rozezpívání a všechen ten stres, aby album bylo hotovo na čas se na něm nemile podepsal. Dammit odrovnal jeho hlas.

Plán zněl jasně, dokončit abum následující týden. Jenže blink byli nuceni dokončení alba odložit. Tyhle nemilé události je postihly po Novém roce 1997, v době kdy mělo být album připraveno k vydání. Přinejmenším měli nahrávku Dammit se zajímavým zvukem.

Mark: ‚Vlastně můj hlas v Dammit se mi hodně líbí, je takový surový a vůbec zní skvěle. Jenže abych toho docílil, stálo mě to moc na to, abych to zkoušel častěji. Všechno to kouření, křik a tak...‘

Nahrávání alba je velké téma a nese s sebou spousty příběhů a historek, aby toho na vás najednou nebylo snad příliš, rozdělíme si tohle téma na dva díly. Pokračování na sebe nenechá dlouho čekat.






Komentářů: 2 | RSS |




Komentář ze dne: 22.01.2012 22:37:29     Reagovat
Autor: Centurion     Staň se naším fanouškem na FaceBooku
Notice: Undefined offset: 5 in /home/ftpsite/blink-182.cz/www/view.php on line 289

Titulek:
Skvělé, díky ;-)

Komentář ze dne: 23.01.2012 19:38:42     Reagovat
Autor: Zdenda     Staň se naším fanouškem na FaceBooku
Notice: Undefined offset: 5 in /home/ftpsite/blink-182.cz/www/view.php on line 289

Titulek:
Tak proto nejspíš na koncertech zpívá ten refrén v Dammit Tom :-)

Jméno (přezdívka): 
Titulek: 

[Ochrana proti spamu]
Co je zítra za den? (bez diakritiky): 

(Dnes je pátek/piatok)

    

Design: cross, POET | Kód: phpRS | Všechna práva vyhrazena. © 2006-2013 | Přihlásit se