AvA.blink-182.cz Plus44.blink-182.cz Box Car Racer Praha 2012 FaceBook AvA-Plus44.com & blink-182.cz Distro.cz Odkazy
Nick:
Heslo:

Registrace
Zapomenuté heslo
Registrováno 251 Blinkáčů
.:Anketa:.
Budete i nadále poslouchat Angels & Airwaves?
  Tom u mě tak klesnul, že ne! (26)
 
  Tom mě sice naštval, ale budu. (194)
 
  Nejdřív to musím vstřebat a pak uvidím. (27)
 
  Rozhodně ano! (123)
 
  Ne, nikdy jsem je neposlouchal. (168)
 


Celkem hlasovalo: 538
(archiv)
.:Vzkazy:.
\r\n
.:Komentáře:.
 » (Redakce, 7.11.16)

 » viete mi povedat, ci tie
jeho knihy budu ...
(valter, 6.11.16)


 » (Důša, 6.11.16)

 » (LIBas, 21.8.16)

 » Album California je
naslapena,pro me za ...
(papuc, 28.6.16)


.:FaceBook:.
.:Počítadlo:.
Přidej se k nám na FaceBooku! Přispěj nám na provoz webu Změň si vzhled blink-182.cz
24.02.2015 v 17:59 (El), 2440x přečteno
Poprvé se Tom DeLonge výrazněji projevil ve videoklipu „What’s My Age Again?“ skupiny Blink-182, kde běhal nahý po ulicích. Od té doby využíval multiplatinového úspěchu této pop-punkové kapely k tomu, aby se stal oděvním magnátem (se svými společnostmi Macbeth Footwear a Atticus), podnikatelem v sociálních médiích (jeho síť Modlife používali například Pearl Jam nebo Kanye West) a autorem dětských knih (v roce 2013 napsal The Lonely Astronaut on Christmas Eve). 

Ovšem než se tohle všechno odehrálo, věřil DeLonge zatvrzele tomu, že na ostatních planetách existuje život, a že vlády všech států pracují tajně na tom, aby se tyto informace nedostaly k obyčejným lidem. Stal se z něj sebezvaný odborník na toto téma, a tak spustil webovou stránku Strange Times s cílem odhalit pravdu o tom, čemu sám říká „fenomén.“ Více než dvacet let se ostatní lidé jeho teoriím vysmívali. Nyní, když NASA i Vatikán připouštějí, že lidstvo možná brzy najde důkaz o mimozemském životě, cítí DeLonge ohromné zadostiučinění. Pár týdnů před tím, než vyšel na povrch konflikt mezi členy kapely Blink-182, jsme DeLongovi volali. Zazněla spousta informací o ovládání mysli, kempinkovém výletu do Oblasti 51 a také o tom, jak proniknout za populární konspirační teorie.

Kdy jsi začal věřit, že existují mimozemšťané? Jak to celé začalo?

Vtip je v tom, že když jsem se k tomu před dvaceti lety dostal, bylo to, jako když lidé kdysi tvrdili, že Země je placatá. Všichni se v té době smáli Tomovi, který tady běhá a prohlašuje něco o UFO. Ale teď NASA pořádá vědeckou konferenci o nevyhnutelnosti hledání života ve vesmíru. Vatikán přiznává, že existuje život mimo Zemi, a mluví také o tom, jak zasahuje nebo nezasahuje do náboženské představy o životě.

Dobře.

Musíte pochopit, že se tomu věnuji už dlouho. Mám zdroje z vlády. Můj telefon byl odposlouchávaný. Udělal jsem v tomhle odvětví spousty divných věcí – lidi by mi nevěřili, kdybych jim to řekl. Ale tohle je přesně to, co se stane, když začnete dostávat hromady e-mailů z Jet Propulsion Laboratory (Laboratoř proudového pohonu) a z různých univerzit po celém světě, a začnete konfrontovat vysoce postavené vědce z Lockheed Martin, kteří mluví o realitě, lidi, kteří vlastní třicet patentů, lidi, kteří pracují v utajení na testovacích místech v Nevadě, v Oblasti 51. Tohle je někde úplně jinde než řeči typu „Hey, tohle malé světýlko na nebi, to je malý zelený mužík.“ Neposkytuje to tu správnou dávku vážnosti.

Tvůj telefon byl odposlouchávaný?

Jo, byl. Nějakou dobu. Pár let zpět jeden člověk sesbíral sto padesát hodin přísně tajných nahrávek, speciálně určených pro Kongresovém slyšení o vládních projektech a pro tajný vesmírný program USA. Lidé z NASA, Říma a Vatikánu, všichni, na které si jen vzpomenete, všichni jsou v těch odposleších. Prvních třicet šest hodin, které shrnují to nejlepší z celého záznamu, jsem měl po určitý čas schované u sebe doma. V té době jsem onoho člověka poslal letadlem společně s „pravou rukou“ Wernhera von Brauna. Wernher von Braun byl nacistický vědec, kterého jsme přivedli, aby postavil kosmickou loď Apollo, jež nás dopravila na Měsíc. Na smrtelné posteli řekl Braun tomu člověku spoustu věcí. Nechal jsem je letět do Los Angeles, kde jsme se několikrát sešli. V té době se začaly dít zvláštní věci.

Měl jsi vůbec obavy o své bezpečí?

Částečně ano. Protože se děly zvláštní věci. V té době jsem to nevěděl, ale člověka, se kterým jsem jednal, často v noci budilo klepání, hučení a také padání věcí na zem, každý den ve čtyři hodiny ráno. Teď už vím, že to dělali někteří lidé v rámci svých experimentů, kterými chtěli ovládat jeho mysl. Jde o techniku, za pomoci které můžeme někoho řídit na jedné určité frekvenci, na níž mozek pracuje, což může způsobit pár opravdu strašných věcí. Ale to jsem před deseti lety ještě ani netušil. Uvědomil jsem si to někde v půlce, v době, kdy jsem byl na obálce Rolling Stono. Myslím, že lidi, kteří řídili tuhle operaci, si říkali něco jako „Co to sakra je? Jak se sem to dítě dostalo?“

Když ses začal o tyto věci poprvé zajímat, zkusil sis někdy promluvit napadlo tě někdy „Musím být blázen, když věřím, že jsou tyhle věci opravdové“?

Zaprvé, věřil jsem všemu, co jsem si přečetl. Až později jsem se dostal do bodu, kdy už jsem všemu nevěřil. Skončilo to ve fázi, kdy si říkám: „Polovina je pravdivá, polovina ne.“ Co lidé musí pochopit, je to, že základní historie UFO je velice jednoduchá. Ten fenomén – jev tady byl vždycky. Všechna starověká náboženství byla sepsána na základě svědectví právě tohoto, jen v jeho různých formách. Všechny vlády po celém světě ten jev sledovaly a snažily se napodobit jeho technologii, ale dělaly to tajně. Takže vlády teď bojují mezi sebou, každá má určitou, různou část technologie. Ale i když pořád probíhají tyhle malé potyčky, fenomén je tady pořád, ale je stále vyspělejší. Takže aby vlády skryly to, co budují v tajnosti, svádějí různé jevy na kosmické lodi a mimozemšťany, kteří jedí mozky, a další divné věci, ale všechno je to jen snaha skrýt to, co doopravdy vytváříme, něco, co je opravdové, ale zároveň cizí a ezoterické, a je to všechno část plánu. A od té doby, co jsme zjistili, že tenhle fenomén je skutečný, vlády doufají, že to nebude tak špatné, jak si myslíme, že to špatné je, protože jsme jen vystrašení. Je to opravdu složitá hra, kterou hrajeme, hlavně od osmdesátých let.  CIA se hodně zajímala o civilní výzkumné skupiny, které se zabývaly právě UFO, a chtěla mít kontrolu nad všemi výzkumy, které se zajímaly o povědomí veřejnosti. Byla to psychologická hra. Měly velký strach z toho, jak byli Američané důvěřiví, a taky z toho, že by Rusko znovu přišlo a zopakovala scénář světových válek. Takže CIA řekla: „Raději se na to podíváme a zajistíme, aby se všichni zbláznili, ale alespoň je to řízené, a když to řídíme, můžeme pomalu nechávat lidi zjišťovat, že je to všechno opravdové, ale nebojte – pracovali jsme na něčem, co nám pomůže chránit se.“ Je to bláznivé, ale pravdivé.

Napsal jsi knihu, která se jmenuje „The Lonely Astronaut on Christmas Eve.“ Tvůj syn se jmenuje Jonas Rocket. Se svojí kapelou Angels & Airwaves jsi už "probádal" spoustu vesmírného prostoru. Proč má pro tebe toto téma takový význam?

Myslím, že je to ten největší příběh našeho lidstva. Vezměte si křesťanství: chlápek jménem Ježíš přišel a zemřel na kříži za všechny naše hříchy. To není zrovna velký příběh o tom, jaké typy inteligencí mezi námi žijí, i mimo Zemi. Projekt Edwina Hubbla, který se zabýval hlubokým vesmírem, vzal ten nejpodivnější teleskop, který jsme v té době měli, a na jedenáct dní ho zaměřil na nejčernější místa ve vesmíru. Bylo to jako zrnko písku, doslova – když natáhnete svoji paži, tak její konec je přesně to místo, kde byl bod sledování toho teleskopu. Celých jedenáct dní. A vrátil se s třikrát tři centimetry velkým, barevným snímkem, na němž bylo deset tisíc galaxií. Mále biliony galaxií a každá tahle galaxie ukrývá biliony planet. Je to prostě nereálné.

Nikdy ses za své názory nestyděl. Napsal jsi song „Aliens Exist“ (mimozemšťané existují). Vzpomínám si, že jsi o něm mluvil v Rolling Stone, ale to bylo v době, kdy se Blink-182 prezentovali jako mladí, bezstarostní kluci. Ale když jsi o mimozemšťanech začal mluvit v Angels & Airwaves a spustil jsi Strange Times, lidé si začali říkat: „Oh, on to myslí vážně.“

Lidi vždycky říkají: „Oh, ty věříš na UFO“ [smích], ale já čtu fyzikální knihy, knihy o tajném vesmírném program, mluvím s lidmi, kteří pracovali v utajení třeba šest měsíců v kuse – svěřují se mi s různými tajnými národními věcmi. Přečetl jsem o tomhle tématu dvě stě knih, netrávil jsem svůj čas sledováním reportáží o UFO nebo povídáním si s malým modrým mužíčkem. Když vám někdo říká, že kromě nás ve vesmíru neexistuje život, měli byste vypnout. Je naprosto hloupé tohle tvrdit. Je všeobecně platné, a to mezi všemi elitními vědci, že život je všude. Otázky zní trochu jinak: jaký život to je, kde přesně se nachází, jak se tam dostal, co tam dělá, a jak s ním můžeme komunikovat?

Bylo na začátku pro lidi obtížné uvěřit, že mluvíš vážně a jsi v tomto tématu opravdu erudovaný, tzn. že nejsi jen nějaká rocková hvězda se zvláštním koníčkem?

Odpovím ti příkladem: Vzpomínám, jak jsem jednou nadhodil v rozhovoru téma vesmírné lodi, jedné velice zvláštní vesmírné lodi, kterou jsme, myslím si, stavěli - v tajnosti. Udělal jsem to, abych ukázal, že naše vláda vše sleduje už po desítky let. Takže jsem začal mluvit o vesmírné lodi, o jejím magnetickém posuvném systému, o tom, jak ten systém tvoří osmdesát devět procent celkové hmotnosti lodi, jak ionizuje motor lodi a jak svítí a žhne – probral jsem to skrz naskrz. Podíval se na mě jeden inženýr, je mu asi sedmdesát let, a řekl: „Měl by sis dávat velký pozor na to, co říkáš.“ Odpověděl jsem mu: „Dobře, už jsem skončil.“ A on na to zase: „Nedělám si prdel. Měl bys být sakra opatrnej.“ Hned další den mi volal a řekl: „Měl jsem kvůli tobě pár telefonátů. Kdyby za tebou někdo přišel a řekl ti, ať si nastoupíš za ním do auta, tak do toho auta sakra neloz!“ [smích] A to jsou sračky, který pořád řeším.

A pokusil se tě někdo někdy nabrat k sobě do auta?

Naštěstí ne. Jen jednou se mi stala taková zajímavá příhoda, když, aspoň si to myslím, se někdo snažil dostat ke mně, někdo z výzvědných služeb. A… teď jsem řekl víc, než jsem chtěl. Opravdu zajímavá příhoda.

Nedávno jsem se na tvém Instagramu dozvěděla, že sis udělal výlet s pár přáteli do Oblasti 51, je to tak? Můžeš mi o tom něco říct?

Byli jsme tam dvě noci. Jednu z nich jsme strávili mimo tajnou základnu nazývanou China Lake – na dráze letu, která je známá jako Groom Lake. Utábořili jsme se na severním konci, asi dve stě mil od nejbližšího místa se zaměstnanci. Byli jsme nad oblastí zvanou Tonopah, na níž testují lety spousty různých zařízení. Pokud si vzpomínáš, mluvil jsem o muži, který shromažďoval záznamy pro kongresové poslechy. Tento člověk mi řekl něco o mé velké myšlence, mé důvěře, kterou mi potvrdil i profesor, jenž se v tomto tématu opravdu vyzná – prý, jen tak mimochodem, komunikace tohoto zvláštního jevu, tedy vlastně mimozemšťanů, funguje na určité frekvenci myšlení. Takže část jejich komunikace spočívá v tom, že vypnou tvé myšlení a jsou schopní předvídat tvé myšlenky. Řekl mi o tomhle všem, o protokolu, který zde je, a také o tom, jak vlastně funguje. Když jsme první noc vylezli ven, rozhodli jsme se projít tímto procesem, kde můžeš předvídat své myšlenky. Takže jsme se rozhodli, že to uděláme, ale nic se nestalo. Pořád jsem říkal klukům: Pokud se něco má stát, stane se to ve tři ráno, protože to je čas, kdy se takové věci dějí. Neptejte se mě proč. Přihodili jsme do ohně asi čtyři polena, všechno bylo osvícené světlem z něj, a usnuli jsme asi okolo jedné, možná druhé. Probudil jsem se právě ve tři ráno. Tělem mi probíhalo něco jako statická elektřina. Otevřel jsem oči, oheň pořád hořel, slyšel jsem někoho, jak spolu mluví před stanem. Znělo to, jako by spolu mluvilo aspoň dvacet lidí. Okamžitě mi hlavou proběhla myšlenka: „V pohodě, jsou v našem kempu, nejsou tady, aby nám ublížili, baví se o nějakých blbostech, ale nedokážu pořádně rozeznat, co říkají.“ Potom jsem zavřel oči a zase se probudil. Oheň byl uhašený, uběhly asi tak tři hodiny.

Cože?

Ráno jsem hned všechny vzbudil a spustil: „Slyšel někdo z vás to klábosení v noci? Nedokázal jsem se pohnout, byl jsem zaseknutý. Nerozuměl jsem tomu, co jsem slyšel.“ A jeden z chlapů, se kterými jsem tam byl, odpověděl: „Jo! Byli všude okolo našeho stanu a mluvili.“ Druhý z nich to celé prospal. Nechápal, o čem se spolu bavíme. [smích] Znělo to jako angličtina, ale nedokázali jsme rozpoznat jediné slovo. Nějak ti bylo jasné, že nejsi v ohrožení, nedokázal jsi pohnout tělem, ale byl sis plně vědom diskuze, která tam venku nějakou dobu probíhala. Ale tohle je ta strašidelná část. Spíš si najděte a prostudujte něco o únosech lidí. Lidí, kteří s nimi byli v kontaktu. Spoustu toho napsal John Mack. Byl členem oboru psychologie na Harvardu. Svoji práci ale téměř ztratil, protože začal psát knihy o UFO a o únosech lidí. Harvard se ho snažil vyhodit z lékařské skupiny, ale prohrál. Macka srazilo za záhadných okolností auto. Docela zvláštní, že? Ale když čtete jeho knížky a zkoumáte, co dělal, dozvíte se třeba právě to, že spousta lidí, kteří přišli do kontaktu s UFO, mluví právě o jakémsi povídání, jako když jste uprostřed skupiny pracujících, klábosících lidí. Jak neuvěřitelně bláznivé tohle je? Nic víc. Žádné otisky nohou, podivné značky, nic takového.

Máš Modlife, svoji webovou platformu, která pomáhá skupinám vydělávat více peněz za pomoci sociálních sítí a obchodování. Vlastnil jsi několik společností zaměřených na oblečení. Máš svůj multimediální projekt To The Stars, a máš také dvě dost odlišné kapely. Hodně jsi mluvil o tom, jak je těžké přesvědčit lidi, že nejsi jen party týpek z Blink-182, ale taky třeba seriózní podnikatel. Když jsi prohlásil, že věříš těmto věcem okolo UFO, nenapadlo tě, že si to spíš sám děláš těžší?

Nemyslím si. Ti nejchytřejší lidé, které znám, to chápou a rozumí tomu. Protože prostě sledují všeobecné dění okolo nás. Čím více jsi vzdělaný, tím více chceš pochopit, jak zranitelní a bezvýznamní jsme jako lidské bytosti.

Myslíš si, že bylo přistání na Měsíci opravdové, anebo jej NASA nafingovala?

Rozhodně si myslím, že je to opravdové. Lidé musí něco pochopit: Víte, že Ministerstvo obrany je větší než Apple, že jo? Takže když Apple zveřejňuje iPhone, všechno plánuje do detailu, utrácí biliony dolarů a získává tisíce lidí, aby je naučil, jak mají  vyprávět příběh, sdělit svoji myšlenku. U Ministerstva obrany je to stejné, i když to dělají ve velkém. Takže když jsme přistáli na Měsíci, prostě nám dali něco, o čem jsme mohli přemýšlet. Vyšli mezi lidi a našli tam nějakou konspiraci. Prostě vymysleli konspirační teorii. Přesvědčili lidi, aby si mysleli, že jsme na Měsíci nikdy nebyli. Dělali to tak, že když se vy na něco zeptáte, ptáte se tak, jak by oni chtěli, abyste se zeptali. Nechtěli, aby se konspirace týkala reálných otázek, jako třeba „Co bylo na Měsíci, když jsme tam přistáli?“ Vymysleli konspirační teorii, něco jako jedenácté září. Hlavní věcí je, že to udělali teroristi. Záložní příběh, kterým nás krmili, říkal, že to udělal někdo zevnitř. A co třetí příběh? Další národní stát? Ví to někdo? Kdo to udělal?

Myslíš si, že se ve svém životě dočkáš okamžiku, kdy opravdu veřejně dojde ke kontaktu člověka s nějakou cizí formou života?

Myslím, že tohle už se stalo. Jestli to někdy někdo bude publikovat, to nevím. Myslím, že se to děje a bude dít pořád. A týká se to nejen jednotlivých lidí, ale i vlád. Nemyslím si, že pracujeme s mimozemšťany ilegálně, tajně. Nemyslím si, že je to tak, jak někteří pitomí konspirační teoretikové tvrdí. Domnívám se, že to, co se stane, a dobře si moje slova zapamatujte, je to, že najdou mikrobiální život, o kterém už mluvili ve spojitosti s Marsem. Tak objevíme další  planetu. Pošleme tam lidi a najdeme pozůstatky různých druhů života. To, co tam doopravdy objevíme, budou pozůstatky dalších civilizací: architektura, staré monumenty, stroje, věci, které zkameněly, cokoliv. A potom to zabere dalších třicet, čtyřicet let.

Pokud bychom měli možnost setkat se s mimozemskými formami života, existuje něco, na co by ses jich chtěl zeptat, kdybys měl příležitost?

Hmm, dobrá otázka. Nevím, na co bych se jich zeptal. Asi bych se zeptal: „Jak to všechno začalo?“ Vsadím se, že by vůbec nevěděli.






Komentářů: 0 | RSS | Zdroj: papermag.com |




K tomuto článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

Jméno (přezdívka): 
Titulek: 

[Ochrana proti spamu]
Co je zítra za den? (bez diakritiky): 

(Dnes je sobota/sobota)

    

Design: cross, POET | Kód: phpRS | Všechna práva vyhrazena. © 2006-2013 | Přihlásit se