AvA.blink-182.cz Plus44.blink-182.cz Box Car Racer Praha 2012 FaceBook AvA-Plus44.com & blink-182.cz Distro.cz Odkazy
Nick:
Heslo:

Registrace
Zapomenuté heslo
Registrováno 251 Blinkáčů
.:Anketa:.
Budete i nadále poslouchat Angels & Airwaves?
  Tom u mě tak klesnul, že ne! (26)
 
  Tom mě sice naštval, ale budu. (195)
 
  Nejdřív to musím vstřebat a pak uvidím. (27)
 
  Rozhodně ano! (125)
 
  Ne, nikdy jsem je neposlouchal. (168)
 


Celkem hlasovalo: 541
(archiv)
.:Vzkazy:.
\r\n
.:Komentáře:.
 » (Redakce, 7.11.16)

 » viete mi povedat, ci tie
jeho knihy budu ...
(valter, 6.11.16)


 » (Důša, 6.11.16)

 » (LIBas, 21.8.16)

 » Album California je
naslapena,pro me za ...
(papuc, 28.6.16)


.:FaceBook:.
.:Počítadlo:.
Přidej se k nám na FaceBooku! Přispěj nám na provoz webu Změň si vzhled blink-182.cz
31.07.2011 v 16:00 (P☂ET), 7475x přečteno
Máme tady pokračování minulého dílu našeho seriálu o historii blink-182. Skončili jsme uprostřed Good Times turné na Floridě a blink měli namířeno do Jacksonville. Přečtěte si, jak to všechno dopadlo.




blink-182


Kapely, Rozpad a Návrat

Kapitola Sedmá - Na cestách
 

Kapela dorazila do Jacksonville na Halloween a Tom navázal na jejich zločineckou činnost - zavřeli ho do vězení.
Byli právě v mléčném baru v Jacksonville a Tom udělal velkou chybu. Přestože mu nebylo 21 a byl mnohokrát varován, že policie hlídkuje ve městě, tak se trošku opil. To by bylo v pohodě, kdyby nevyběhl do ulic s lahví piva v ruce. Policajti ho dostali během chvilky. Snažil se je přesvědčit, že je plnoletý, ale to selhalo. Policisté přivolali auto, dali Tomovi pouta a posadili ho na zadní sedadlo. Ironie byla, že měl právě triko 'Down By Law' (Mimo zákon).

Tom: "Zábavná věc na tom byla, že když mě zatkli, tak jsem si myslel, že to bude v pohodě. Policajt přišel a řekl: "Někdo tady půjde do vězení". A já mu na to řekl: " Tak to by mě fakt zajímalo kdo". I když mi dali pouta, tak jsem si pořád říkal, že to bude v pohodě. Seděl jsem v autě, pořád pohoda. Ale pak jsme se rozjeli a já viděl jen své přátelé jak mi mávají. A já jsem si řekl: Hej, počkejte, zas tak špatné to nebude."

Tom strávil noc ve vězení. Mohl tam být déle, ale Rick DeVoe zařídíl propuštění na kauci a hájil Toma, že to byl pouze malý delikt. Díky tomu turné neskončilo fiaskem a mohlo se pokračovat dále.

Tom: "Ta noc ve vězení byla na hovno. Nejdřív mě vyslíkli, prohledali mě, dali mi vězenské oblečení. Pak mě zavřeli do místnosti s 40-ti velkýma, hroznýma chlapama. Potřeboval jsem šíleně na záchod, ale byl tam jen jeden uprostřed té místnosti a nebyl tam žádný papír, protože je ti velcí chlapi používali jako polštáře. Pak mě dali do menší místnosti, kde byl pouze chlápek jménem Roger. Celou dobu mi říkal, jak sní moji krupici. Neměl jsem tušení o čem mluví. Fakt to stálo za prd."

Naštěstí tam zůstal pouze jednu noc a pokračovalo se v turné. Další zastávka byla Jižní Karolína. Docela se to tam zvrhlo, to víte lidi z Old Westu - pěsti, létající židle, flašky, všechno možné. Slovo dalo slovo, něco o homosexuálech nebo že místní líde to mají radi se psy a bitka byla na světě.

Mark: "Bylo to tam fakt husté. Jako ve filmu Road House nebo tak něco. Našemu pomocníkovi Castrovi přerazili barovou židličku o záda. Za to dostal body navíc."

Poté začaly války s římskými svícemi.


Tom: "Nějak jsme se dostali k hodně ohňostrojům. Právě probíhala válka mezi námi a Unwritten Law. Ve skutečnosti to ale spíš bylo všichni proti všem. Stříleli jsme po sobě římské svíce na parkovišti a na pláži, byla to sranda."

Netrvalo to dlouho a tato válka si vyžádala první nevinnou oběť. Byla noc na atlantické pláži. Jednu ránu schytal Castro přimo do mikiny do kapuce a začalo to celé doutnat. Samozřejmě si Castro na záda neviděl, tak o tom ani nevěděl ani necítil ten smrad. Navíc nikomu nevěřil, když na něho řvali, že hoří. Myslel si, že si z něho dělají srandu. Řekl: "Ha ha ha, tak na tohle vám neskočím." a běžel dál od svých přátel, kteří mu spěchali na pomoc. Po chvilce si uvědomil, že opravdu po něm nejdou střílet, ale že mu běží na pomoc. Opravdu hořel, nic se mu ale nestalo, jen mikina byla zničená. Musel si pak půjčit jinou od Cama.

Věřte nebo ne, ale mezi těmi všemi 'radovánky' blink-182 hráli i koncerty. Ve skutečnosti, hráli skoro pořád a pro hodně lidí. A lidi je měli rádi. Turné s takovými velkými kapelami jim fakt pomohlo. Lidé si kupovali album Cheshire Cat a dál je šířili. Blink-182 se začínali chytat. Kluci se mohli ukázat skoro celé Americe. Byli z toho fakt nadšení, ale byli taky připravení na cestu domů. Jeli přímo z New Jersey do San Diega, trvalo to 27 hodin. Tam naskočili do letadla, aby mohli letět na Hawaii, kde měli zakončit první část turné.

Mark:
"Byla to zábava, ale taky plno těžké práce. Když o tom sníte, tak si nedokážete ani představit jak těžké to všechno je. Někdy se jen tak poflakujete u dodávky, ale někdy ani nevíte, kde vám hlava stojí. Nebo právě stojíte na pódiu - to byla ta nejlepší část."

Tom: "Než jsme jeli na tour, tak jsem myslel, že tam bude méně sezení, ale co už, byla to fakt sranda."

Život na cestách může být těžký. Zvláště když je to první turné. Představte si - jste daleko od domova na několik měsíců, většinu času trávíte v dodávce. Pokud nejste v dodávce, tak jste v klubu. Všechny kluby nejsou stejné. Místo toho, abyste spali ve své pohodlné posteli, spíte v dodávce nebo na zemi u někoho doma nebo když máte štěstí, tak vás pět sdílí jeden hotelový pokoj. Tip pro lidi: v klubech vždycky používejte dámské toalety. Jsou čistější a je tam toaletní papír. Taky by někdo měl stát u dveří, aby vás chránil.

Scott: "Turné bylo nářez. Ale nebylo to jednoduché. Někdy jste u někoho spali na zemi a ráno dostali palačinky, ale někdy jsem si musel dávat špunty do uší, aby mi tam nevlezli šváby nebo abych neslyšel jak tam pořád chodí lidi a kupují drogy. Ale nedostali jsme se do žádných velkých potíží, šlo to dobře a reakce od fanoušků byly stále lepší a lepší."

Většina vydělaných peněz šla do fondu na benzín. Na jídlo často zbylo jen 5 dolarů na den. Stravovali se v levných fast foodech nebo v bistrech Denny's.

Mark: "Pamatuju si, že na těchto prvních turné, jsem šel do postele vždy hladový. Vždycky jsme chtěli jít na jídlo až po koncertu, ale pak bylo všude už zavřeno."

Pokáždé to bylo stejné jen na jiném místě. Pochvíli si ani nevšimnete těch změn. Ztratíte přehled o všem. Všechno je to pak denní rutina. Řízení dodávky, čekání, spánek, koncert, spánek a pořád dokola. Nezáleží už na tom jestli je všední den nebo víkend nebo kde právě jste, bylo to pořád stejné. Kdybyste se zeptali nějaké kapely na turné, kde právě jsou nebo co je za den, pravděpodobně vám řeknou, že neví.

Když jste pořád s těmi stejnými lidmi, tak každé jejich sebemenší zlozvyky se vám začnou protivit. Určitě jsou okamžiky, kdy začnete aspoň chvíli někoho z kapely nenávidět. Ale turné není zas tak špatné. Můžete dělat plno blbostí. Vyvádíte kraviny a jsou s vámi nejlepší přátelé, kteří vám pomůžou vždy a se vším. Taky se tam hodně nasmějete.

Scott Raynor:
 "Hodněkrát se stalo, že jsem se smál a nemohl to zastavit, tekly mi z toho slzy"























Když dorazili domů, tak museli opět vyrazit na další turné. Bylo to stejné turné Good Times, ale s jiným obsazením. Hlavním tahákem byli Pennywise. Měli namířeno do Austrálie, do země, kde lidé mluví srandovně a říkají "Go off" nebo "Filth". V Austrálii jsou lidi bláznivější a jejich pivo silnější.

Blink to ale málem nezvládli. Pro začínající kapelu byly lístky velice drahé. Dokud se nedostavili Pennywise, kteří vždy stáli za nadějnými začínajícími kapelami. Prostě přišli a všechno zachránili. Jsou to úžasní lidé. Zaplatili blinkům všechny lístky a tím umožnili kapele se představit u protinožců.

A nebyla to jediná pomoc od Pennywise. Zatímco punk ve světě už letěl, tak v Austrálil teprve začínal. Třeba takové Green Day skoro nikdo v Austrálii neznal. Za to Pennywise byli v Austrálii už docela dost známí. Díky tomu pomohli blinkům získat plno nových fanoušků v Austrálii. Sami Blink nemohli uvěřit svým očím, jak byli v Austrálii úspěšní. Australané je přijali fakt skvěle. Od té doby je to jedna z nejoblíbenějších destinací kapely.

Mark: "Jednou jsme tam byli na nějaké párty. Všichni tancovali. Bylo to divné, protože na většině párty, kde jsem byl se nikdy netancovalo. Tom se totálně ožral a přišel za mnou. Tak jsem mu řekl, aby se vyslíkl a taky začal tancovat. Samozřejmě to udělal. Byla to jedna z nejzábavnějších věcích, které jsem kdy viděl. Celé místnost se během chvilky vyprázdnila a zbyl tam jen nahý Tom. Kdyby to bylo dnes, tak bych to natočil na svůj 10-ti megapixolový mobil, ale doba byla jíná."

Scott: "Byl jsem nadšený. Pennywise byli jedna z mých nejoblíbenějších kapel a společně s Bad Religion a NOFX mě dostali k punku. Bylo to šílené. Každý koncert končil tím, že se všchni vrhli na pódium a společně s fanoušky se zpívalo Bro Hymn."


Dokument o Good Times turné po Austrálii natočený Rickem DeVoe



Poslední noc v Austrálii se rozhodli blink sejít na večeři s vedením Mushroom Records - distributor Cheshire Cat v Austrálii. Celé odpoledne předtím strávil Rick popíjením. Na schůzku nedorazil zrovna v dobré formě. Blink, Rick a přestavitelé vydavatelství jeli autem a když zastavili, tak Rick hned vyskočil, strhl ze sebe oblečení a začal pro okolní lidi tancovat. Blink a lidé z Mushroom Records pokračovali dále do restaurace zatímco Rick pokračoval ve svých zvláštních pohybech. Když se Rick otočil tak uviděl Toma, Marka a Scotta jak se mu smějí. Byla to zábava, ale tím to rozhodně neskončilo. V restauraci byl za 'hlasitého američana' a pokusil se začít bitvu s jídlem. Večer uzevřel Jim z Pennywise, který se vymočil pod stůl. To zrovna zábava nebyla. Na představitele vydavatelství to moc dojem neudělalo. Odjeli právě v čas.

Does My Breath Smell? živě na australském turné:


Po jejích krátkém turné po Austrálii se museli vrátit zpět na americké dálnice. Ačkoliv se to zdálo, že první turné trvalo celou věčnost, tak tu bylo hned další. Pokračovali tak v životě na cestách. Celý rok 1995 strávili koncertováním a 1996 to stále pokračovalo.

Blink se právě chystali s Unwritten Law na vystoupení na Aljašce na akci King Of Hill (snowboarďácká soutěž) ...



překlad P☂ET blink-182.cz 2011
originál Joe Shooman 2010



Pokračování příště...





Komentářů: 1 | RSS |




Komentář ze dne: 31.07.2011 17:41:28     Reagovat
Autor: P.A.T.R.I.C.K.     Staň se naším fanouškem na FaceBooku
Notice: Undefined offset: 5 in /home/ftpsite/blink-182.cz/www/view.php on line 289

Titulek: Super
Zase jeden skvělý díl :-) Jen tak dál! :-) Už se těším na další.

Jméno (přezdívka): 
Titulek: 

[Ochrana proti spamu]
Co je zítra za den? (bez diakritiky): 

(Dnes je neděle/nedeľa)

    

Design: cross, POET | Kód: phpRS | Všechna práva vyhrazena. © 2006-2013 | Přihlásit se