Jak šel čas s blink-182 #10: Blink ve studiu, Mark hrdinou němého filmu

Po příchodu do studia ke konci roku 1996, byli blink nadření jako parta školaček při příjezdu univerzitních šampionů ve fotbale.  Ačkoli už předtím nahráli dvě demo kazety a dokonce jedno celý album, bylo to poprvé, co strávili ve studiu víc než týden. Tentokrát měli možnosti a hlavní peníze na to, aby nahráli album podle svých představ.

Dude rach byl nahráván za šedivý a ponurý zimy ve studiu Big Fish, v Rancho Santa fe.  Jednalo se o přestavění hostinec s velkým pozemkem okolo.

Mark: – Nálada během celého nahrávání Dude Ranch byla takový ponurý, stejně jako počasí venku. Prostý všechno bylo pod jedním velkým mrakem. �

Cesta ke studiu byla úzký a klikatý, kolem starých dřevěných staveb a farem. (Mark vždycky upozorňoval na policajty, protože tam jednou dostal pokutu). Naneštěstí se tahle oblast stále vzpamatovávala z ničivých požárů, ty zpustošily tuhle krajinu jen o několik mísící dříve. Velký, široký černé stopa popele se řinula jen několik metrů od studia, nechybělo moc a Big Fish by shořel do základě. Samozřejmý co bylo tragédií pro místní majitelé nemovitostí, bylo pouze inspirací pro Markovy a Tomovy vtipy.

Během přestávek v nahrávání si rádi hráli s Makovou novou videokamerou. Depresivní prostředí jim posloužilo jako kulisy pro jejich vlastní katastrofický snímky. Příklad jednoho takového je vidět na začátku dokumentu blink-182ís Uretha Chronicles. Tom je vypravěčem přírodovědného filmu, Mark jen v trenýrkách hraje rozzuřenou přírodu a ničí vše kolem, během čehož se opakovaný plácá po zadku. Nevím čí chybou, ale film nikdy nebyl nominován na Oscara.

Jenže natáčení uměleckých bijáků nebylo to hlavní, proč blink ve studiu byli. Taky stíhali hrát Mah Jong na počítači nebo část materiály z mnohých polic po celém domě – Playboye, kterých nalezli úctyhodnou sbírku.

Mark: ívání, tenhle chlap měl každičkou kopii Playboye asi tak od roku 1955 do současnosti.�

Navíc by se v tomto Článku taky mělo zmínit album, který nahrávali. Očekávání byla velký, tahle druhé deska blink-182 mělo znát tak dobře, jak je to jen možná. Vždyť od vydání  prvního alba Cheshire Cat uplynuly celý dva roky.

Ještě dřív než zaměřili do  Big Fish, zamluvili si nějaký čas  ve studiu v Escondidu (California). Tam pilovali nový písničky pro album. Všechny byly napsaný během posledních let v obýváku Tomovy mamky, ve skladu, kde Tom pracoval a na dalších náhodných místech.

Tom: „Pamatuju si na většinu těch songů, seděl jsem v obýváku a psal, každopádně, každý tahle písnička byla psaní o určitý holce nebo vzpomínce na ni.�

Mark a Tom byli nadření z tvorby nový desky a nový nápady se jen valily. Tom byl v tě době nechvalně známý tím, že s sebou všude tahal akustickou kytaru.

Mark zkoušel podobně systém, kytarovou linku pro Dammit, který se později stal jejich prvním opravdu velkým hitem, vymyslel při hraní na kytaru bez dvou strun. Mark vynechával při hraní chybějící struny a tak vytvořil jeden z nejznámějších rifů blink-182.

Vedle nového materiálu se na albu měly objevit také dvě písní ze starších nahrávek, který nebyly dost dobře dostupné. Lemmings byla k sehnání jen na sedmipalcovce. Druhé, Degenerate pocházela dokonce z prvního kazetového dema, příběh o klukovi, krávě a noci strávení ve vězení je pořád dokázal rozesmát, blink chtěli rozesmát co nejvíc lidí po celém světě a zařadili song na desku.

Mark: „Nikdy jsme se nedokázali moc dlouho brát vání. Vždycky jsme zkoušeli Marka(Trombina) přimět blbnout s námi, jenže jeho to nikdy nezajímalo. Přiběhli jsme nazí do místnosti a on tam jen tak seděl, asi mu nepřipadlo jako dobrá nápad. Jenže to nás motivovali, abychom to zkusili příští ještě razantnější cestou.

Lepší, aby se lidi smáli s blink, než aby se smáli jim samotným.

Po čase stráveném cvičením písniček byl čas vzít je do studia a profesionální nahrát desku. Blink milovali práci, kterou odvedl s Jimmy Eat World. Věděli taky, že se jedné o bývalého bubeníka Drive LIke Jehu. Mark tedy rozuměl tomu, co hudebníci při nahrávání potřebují, věděl i kdy se jim do práce nemá máchat. Miloval svou práci a bral ji velice vání, až moc dalo by se říct. Tom s Markem se ho zoufale snažili rozesmát po celou dobu nahrávání.

Snažili se fakt usilovný, ale nikdy se jim nepovedlo vykouzlit na jeho tváři ani náznak úsměvu. Byl celkem v pohodě, ale hodně potichu, prostě takový svůj a trochu uzavření člověk, řekli o nám později blink. Namluvil toho opravdu velmi mělo, většinou se to omezilo na frázi: „Dobe, zkusíme to znovu..�

Tom: – Bylo tam fakt hodně srandy, ale taky jsme ve studiu trávili deset nebo dvanáct hodin denní, dělali věci znova a znova než byly přesný tak, jak být měly. Obzvl᚝ moje vokály nám zabraly nejvíc času. Neumím zpívat. Konečný výsledek se mi líbí, jenže je za tím jeden celý dán, kdy jsem zpíval jen jednu sloku tak, aby zněla právě tak, jak zní. Váně má to sralo, nebylo daleko k tomu, abych začal štípat kytary na třísky.

Tom nebyl jediným členem kapely, kterého během nahrávání potkaly nějaký nepříjemnosti. Jen chvíli před příchodem do studia si Scott rozdrtil obě paty. Strávil několik týdnů na vozíčku, nemohl se postavit celou vahou na nohy. Pro několik koncertů si blink půjčili náhradu Bookse Wackermana. Nikdo z kapely však nechtěl, aby album nahrával někdo jiný než Scott.

Blink se snažili ze všech sil nahrávání pozdržet, aby se Scott mohl uzdravit. Dokázali to nakonec tak na pál, na nahrávání přišel bubeník blink-182 po svých, i když ho musely podpírat berle. Každopádně se zotavil do takový máry, aby mohl nahrát bicí na Dude Ranch. První opravdový album BLINK 182!!

Mark měl, podobně jako Tom, také problémy s nahráváním některých vokálů. Udělal totiž jednu zásadní chybu, napsal si písničku mimo svůj rozsah, jmenovala se Dammit – a sakra.

Tenhle fakt ho vystavil velkému tlaku, musel song nazpívat stáj co stáj. Pusťte si Dammit a možná si všimnete toho, že Markův hlas zní chraplavji než na jiných nahrávkách, tohle je výsledkem mnoha hodin zkouřený a nahrávání, aby tenhle hit zněl tak, jak si ho chudák sám Mark napsal.

Nakonec se vše zdařilo a blink si mohli dát pauzu, v plánu byl vánoční koncert spolu s Vandals. Po krátká pauze se vrátili do studia, kde bylo za potřebí ještě nahrát pár Markových vokálů.

Vánoční show byla skvělý, vše se pokazilo až při jedné z posledních písní setlistu. Markovi najednou začal přeskakovat hlas a za nedlouho jej ztratil úplně. Tom si toho hned všimnul a převzal zbytek částí písniček, kde měl Mark zpívat. Vše se však stalo příliš pozdě. Mark nemohl ani mluvit, natož zpívat. Týdny zpívání ve studiu, kouření, vynechání rozezpívání a všechen ten stres, aby album bylo hotovo na čas se na nám nemile podepsal. Dammit odrovnal jeho hlas.

Plán zněl jasný, dokončit abum následující týden. Jenže blink byli nuceni dokončení alba odložit. Tyhle nemilé události je postihly po Novém roce 1997, v době kdy mělo být album připraveno k vydání. Přinejmenším měli nahrávku Dammit se zajímavým zvukem.

Mark: „Vlastn” máj hlas v Dammit se mi hodně líbí, je takový surová a vůbec zní skvěle. Jenže abych toho docílil, stálo má to moc na to, abych to zkoušel častěji. Všechno to kouření, křik a tak...�

Nahrávání alba je velký téma a nese s sebou spousty příběhů a historek, aby toho na vás najednou nebylo snad příliš, rozdělíme si tohle téma na dva díly. Pokračování na sebe nenechá dlouho čekat.